155. Páteční podvečerní… o herní sérii Assassin’s Creed

         Troufáme si tvrdit, že nejsme jediní, kdo se v jednotlivých dílech série Assassin’s Creed už moc nevyzná, a tudíž jsme uznali za vhodné, že je čas na menší rekapitulaci po vzoru dřívějších dílů Páteční podvečerní. V těch jsme se ohlédli za věhlasnými herními cykly jako je Call of Duty, Need for Speed, GTA, Doom či Fallout. Značka Assassin’s Creed je sice mezi těmito herními legendami velkým benjamínkem, ale co do věhlasu či oblíbenosti už bude na podobné úrovni a v počtu dílů bude s přehledem atakovat přední pozice. Pojďme si všechny ty časoprostorové bitvy asasínů a templářů připomenout.

       První díl spatřil světlo světa téměř na den přesně před deseti lety v roce 2007 a právě tehdy jsme mohli poprvé okusit pro sérii typickou dynamickou hratelnost založenou na parkourovém pohybu, zábavných soubojích a propracovaných bleskurychlých atentátech. Děj se odehrával během třetí křížové výpravy v blízkovýchodních městech (Damašek, Jeruzalém) a jejich okolí, a jeho hlavní postavou byl asasín Altair. Jednička rozhodně nebyla špatná, ale tak trochu v ní zvítězila forma nad obsahem – technologicky byla hra precizní, vizuálně skvostná, ale hratelnost po čase sklouzávala do jistého stereotypu. Na přelomu let 2009 a 2010 (nejdříve konzole, poté pc) vyšel plnohodnotný druhý díl, který mnozí dodnes oprávněně považují za nejlepší díl celé série. Zasazení do renesanční Itálie se ukázalo být správným tahem, a zvlášť ještě v kombinaci se silným příběhem, zajímavými postavami a vylepšenou hratelností. Po všech stránkách skvělá hra. To už nelze úplně tvrdit o „vedlejších“ dílech série Brotherhood (2010) a Revelations (2011). Hlavní hrdinou byl opět oblíbený asasín Ezio, ale vysokých kvalit dvojky tyto epizody nedosahují. Brotherhood nemělo špatný příběh a Revelations zase bodovalo opětovným zasazením na Blízký východ, ale chtělo to už holt nějakou změnu.

      Ta přišla se třetím dílem (2012), který se odehrává v období americké války za nezávislost na konci osmnáctého století. My trojku považujeme za jeden z těch lepších dílů série a pamatujeme si ho především díky lodním bitvám, zasněženým atmosférickým pustinám a solidním soubojům s „červenokabátníky“. Rok nato vyšel čtvrtý díl s podtitulem Black Flag a tvůrci v něm vsadili na atraktivní pirátskou tematiku, lodní bitvy a karibské prostředí. A to byla velmi prozíravá volba. Jedná se o jeden z nejlepších dílů, který má nezaměnitelnou atmosféru a navíc je v něm poměrně snesitelné i dění v současnosti, které zde má sice pouze stopovou, ale zase docela osvěžující roli. Po různých méně podstatných spin-offech a dlcčkách se dostáváme do roku 2014, kdy vyšly hned dva zásadní díly, a to Rogue (pc verze 2015) a Unity. První zmiňovaná hra je docela zábavnou templářskou odbočkou do období Sedmileté války a druhá je zase plnohodnotným dílem, odehrávajícím se během Velké francouzské revoluce. To je podle nás ideální historická etapa na jeden velkolepý asasínský příběh, ale právě v Unity se už začala projevovat jistá „únava materiálu“. Přepálené pravidelné roční vydávání nových dílů a pouze mírně obměněné herní a designové prvky vyvrcholily v nevýrazném dílu Syndicate (2015), který se řadí mezi ty nejslabší díly série. Opět nastal čas změn.

      No a změny dorazily s vedlejší plošinovkou trilogií Chronicles, která vyšla na přelomu let 2015 a 2016, avšak jednalo se o slepou uličku. Všechny tři hry disponovaly atraktivním zasazením (Indie, Čína, Rusko), avšak po stránce hratelnosti byly přinejlepším lehce nadprůměrné a nevidíme žádný důvod, proč by se k nim někdo chtěl vracet. Na lepší časy ovšem začíná svítat s nedávným vydáním nového plnohodnotného dílu s podtitulem Origins. Ohlasy jsou skvělé o nové egyptské dobrodružství se očividně povedlo. Už jen ten svět vypadá naprosto úchvatně. Kam bude série směřovat příští roky se zatím neví (všemi deseti bychom brali období Třicetileté války…), ale vypadá to, že po určité době temna už definitivně přicházejí světlejší zítřky. Snad tvůrci z Ubisoftu opět neusnou na vavřínech a budou jednu z našich oblíbených sérií vyvíjet ke vší spokojenosti.