Herní série Call of Duty se postupem času stala velkým fenoménem, a také extrémně výnosným byznysem. Série prošla od roku 2003 velmi zajímavým vývojem, na který se v dnešní Páteční podvečerní zaměříme. A co si budeme povídat – nějaká ta rekapitulace dosavadních vydaných dílů je také na místě. Troufnu si totiž tvrdit, že nejsem jediný, kdo už má trochu v jednotlivých dílech zmatek. Takže jdeme na to.
První díl Call of Duty od studia Infinity Ward vyšel v roce 2003 a způsobil velký poprask. Doslova rozmetal konkureční Medal of Honor svou epičností, filmovostí a výbornou neutuchající akcí, a zcela poprávu je tato hra považována za vrchol stříleček, odehrávajících se během druhé světové války. O rok později vývojáři z Gray Matter Interactive na první díl navázali výborným datadiskem United Offensive, který hráče zavedl například do bojů v Ardenách, na Sicílii či v kurském oblouku. No a v roce 2005, kdy se na nás akce z druhé světové valily doslova ze všech stran přišlo Infinity Ward s Call of Duty 2, které přineslo opět množství zábavné akce v dalších neokoukaných prostředích, a také vylepšené efekty a grafiku. Rok 2006 byl jediný rok, kdy si CoD série vzala přestávku a byl to ten pomyslný klid před bouří, která nás čekala v roce následujícím.
V roce 2007 totiž vyšlo Call od Duty 4: Modern Warfare (studio Infinity Ward), které přineslo boje v současnosti, ještě frenetičtější akci, spoustu WOW momentů, jednu z nejlepších singleplayer misí všech dob (samozřejmě mám na mysli černobylské hrátky), a také vynikající multiplayer. Pro spoustu hráčů se jedná o ten nejlepší díl z celé série, a to naprosto poprávu. Nasledující rok se série vrátila do období druhé světové války, a to dílem World at War od studia Treyarch, který přinesl několik vynikajících misí a zvýšenou úroveň brutality a naturalismu. Následující léta se Infinity Ward a Treyarch opět střídali – dočkali jsme se dalších dvou dílů Modern Warfare (2009, 2011), které povýšili lineární filmovou akci na novou úroveň (v dobrém i špatném slova smyslu 🙂 ), a také zajímavého počinu Black Ops (2010), který hráče provedl bitvami a tajnými operacemi studené války v roli Alexe Masona, jehož nadaboval Sam Worthington.
Rok 2012. A opět přichází studio Treyarch, tentokrát s druhým dílem Black Ops, který přinesl několik vynikajících misí (pouštní kavalérie vládne), ale také už poněkud přeplácaný příběh s dvěma časovými rovinami, který byl už opravdu over the top. Následující rok si vybrali Infinity Ward svou nejslabší chvilku – nový díl s podtitulem Ghosts byl nejhůře přijímaným Call of Duty v celé historii série, což ovšem paradoxně nezabránilo rekordním tržbám, které přesáhly miliardu amerických dolarů během prvního dne prodeje. Loni sérii přebralo po dlouhé době jiné studio, a to Sledgehammer Games, kteří zatím posledním dílem Advanced Warfare přecejen vlili sérii trochu nové krve do žil. Nový engine, vylepšená grafika, větší hráčská volnost, výborný multiplayer a lákadlo v podobě Kevina Spaceyho byly jedny z těch příjemných atributů nového dílu.
Jak už jsem psal na začátku, série Call of Duty se stala obrovským fenoménem – o tržbách jednotlivých dílů si mohou například téměř všechny filmy nechat jen zdát. Call of Duty tu s námi ještě bude nejspíš velmi dlouho, vždy na podzim se můžeme těšit na další díl. My jako hráči můžeme jen doufat, že kvalita série nabere opět vzestupnou tendenci, a že se dočkáme dalších skvělých dílů, jako byly ty první či vynikající Modern Warfare.
Nejnovější komentáře