Příchozí

     Instantní filmová klasika. Již po první projekci mi bylo jasné, že jsem právě viděl film, který chci co nejdřív vidět znovu a v budoucnu mu nikdy neřeknu „ne“. Sci-fi drama Příchozí je totiž krásným příkladem toho nejpreciznějšího filmového řemesla – veškeré atributy jsou na špičkové úrovni. Počínaje scénářem, pokračujíc režií a hereckými výkony konče. Příběh snímku se točí okolo lingvistky Louise Banksové (Amy Adams), která je povolána k místu přistání jedné ze dvanácti mimozemských lodí. Ty dorazily na naši planetu teprve nedávno a právě Louise spolu s teoretickým fyzikem Ianem Donellym (Jeremy Renner) musejí zjistit záměry těchto návštěvníků. Cesta k vzájemnému porozumění dvou civilizací a dost možná i k záchraně světa vede skrze společnou komunikaci pomocí specifického mimozemského jazyka.

     Velmi si vážím, že scénář upřednostňuje osobní rovinu před globálním měřítkem a velkolepostí, ikdyž i ty se zde najdou. Nechybí tu monumentální výjevy (přílet k lodi) a napínavé momenty (vstup do lodi), avšak důraz je zde kladen na psychiku, emoce a prožitky postav. Ty jsou nesmírně silné a režisér Dennis Villeneuve je dovede převést i na diváka, což je věc, kterou ve filmech oceňuji  ze všeho nejvíc. Snímek pochopitelně pracuje s motivy různých přírodních věd, avšak nemusíte být v těchto oborech expert, abyste si ho užili. Vše je zde srozumitelné a krásně to do sebe zapadá. Plynulé skloubení vědeckého bádání s nesmírně dojemnou a působivou Louisinou osobní linií je odvážným krokem, který vyšel na jedničku. Když si vybavím ještě i perfektní kameru a úchvatné prolnutí hudby a zvuků s obrazem, tak mám jasno. Nic lepšího už letos neuvidím a Příchozí jsou pro mě jednoznačným filmem roku. Tohle prostě musíte vidět… a prožít.