42. Páteční podvečerní… o nejlepších filmech druhé poloviny léta

     My na Recenzone se považujeme za dobré hostitele, a proto Vám hned na začátku nalijeme čistého, byť poněkud trpkého, vína – druhá polovina léta byla ve světě filmů o poznání méně kvalitní než ta první. Období od začátku srpna zhruba do poloviny září bývá už tradičně slabší, a i přesto, že jsme nečekali žádné zázraky, nás velké filmové sucho nemile překvapilo. Zajímavých a kvalitních novinek bylo pomálu, a tudíž si dnes také vypomůžeme několika staršími snímky, jejichž minirecenze se především v průběhu srpna objevily na webu. Zde je těch několik málo růží a poupat mezi početnými trny – vítejte u dvaačtyřicáté Páteční podvečerní.

     Prvním snímkem, který dnes zmíníme, bude válečné drama Když utichly trumpety z roku 1998. Jedná se o poměrně netradiční válečný film v tom smyslu, že je téměř oproštěn od typických amerických propriet jako je přemíra patriotismu, patosu a hrdinství. Snímek válečné běsnění nijak nepřikrášluje a pouze ztvárňuje bolestnou realitu jedné z téměř zapomenutých kapitol druhé světové války. Víc takových válečných filmů! Od druhé světové války se nyní přesuneme ke Studené válce, avšak v mnohem odlehčenějším stylu – špionážní retro drama Krycí jméno U.N.C.L.E. je povedená variace na starší bondovky a dost možná to je vůbec nejzábavnější a rozhodně i nejstylovější filmová novinka druhé poloviny léta. Velmi sympatické mladé herecké trio zde muselo za pomoci vykutálených špionských metod a vychytávek uchránit svět před jadernou válkou, no a bylo to svižné, příjemné a hlavně nenáročné pokoukání, které jsme si v kině opravdu užili. Jedeme dál.

     V tomto odstavci, který pokryje úplný konec srpna, se budeme bavit o dvou starších zajímavých filmech. Prvním je stylový akčňák Moje letní prázdniny s Melem Gibsonem v hlavní roli drsňáka Portera. Pokud máte tohoto charizmatického herce rádi, tak budete z filmu rozhodně nadšeni a možná budete nadšeni i pokud nemáte. Moje letní prázdniny je totiž extrémně nadupaný a svižný mix thrilleru, dramatu a akčňáku, který s razancí nezastavujícího parního válce táhne kupředu právě Gibsonova postava. Tou dal slavný herec vzpomenout na své vynikající výkony z let dávno minulých a naplno dokázal, že ještě ani zdaleka nepatří do starého železa. Výtečně, Mele! 🙂 I druhý snímek, jímž je životopisné sportovní drama Jappeloup, je značně stylový. Především co se audiovizuálního pojetí týče, avšak i příběh či herecké výkony jsou velmi zajímavé, a tudíž můžeme o Jappeloup mluvit jako o jednom z těch lepších životopisných filmů, které zpravidla patří spíše do kvalitativního průměru napříč všemi filmovými žánry. Nyní se přesuneme do září.

     V tom jsme se konečně dočkali většího množství novinek, ze kterých jsme vybrali dva naprosto odlišné snímky, a to postapokalyptické existenciální drama Z for Zachariah a buddy komedii Vincentův svět. Rozhodně se jedná o kvalitní snímky, byť mají poměrně omezenou diváckou cílovou skupinu. Zatímco Z for Zachariah si užijí především milovníci komorních hloubavých dramat, tak Vincentův svět je zase určen především pro fandy stejnojmenného seriálu. Pokud nepatříte ani mezi jedny, tak Vám doporučujeme zkusit především první zmiňovaný film, jelikož je opravdu působivý, a přecejen nabízí mnohem větší obsah sdělení než druhý snímek a možná navodí i určitou katarzi. A toť vše… jak už jsme avizovali na samotném začátku, tak druhá polovina léta nám moc radosti nepřinesla, avšak při pohledu na premiéry, které nás v blízké budoucnosti čekají, můžeme jistojistě tvrdit, že to nejhorší máme letos už za sebou. U příštích Pátečních podvečerních tedy opět na přečtenou a na závěr ještě přikládáme krátký seznam nadcházejících filmových novinek, ať to dnes zakončíme pozitivně. 🙂

     Everest (24.9.), Marťan (1.10.), Muž na laně, Pan (8.10.), Purpurový vrch, Legendy zločinu (15.10.), Dokonalý šéf, Poslední lovec čarodějnic (22.10.)