Mr. Robot: druhá řada

     Druhou řadu hackerského thrilleru Mr. Robot jsem sledoval se značným odstupem od zdolání první série, avšak celkem jasně si vybavuji, že jednička byla o něco lepší a celkově na mě více zapůsobila. Pořád se pohybujeme mezi těmi nejkvalitnějšími televizními projekty současnosti, ale už to prostě není bez chyb. Jedním z hlavních důvodů nižšího hodnocení je rozšíření desetidílného formátu na dvanáctidílný, což považuji za velký krok vedle. Druhá řada není tak konzistentní, občas je i docela roztahaná a není prostá hlušších úseků (naštěstí je prostá vyloženě slabších epizod). A další vadou na kráse, která může být v mém případě již více individuální, je přílišné zaměření na vedlejší linie, které zastávají postavy jako je Angela, Joanna Wellick či agentka FBI DiPierrová. Jejich (oproti jedničce početnější) pasáže mě ani zdaleka nebavily tolik jako ty Elliotovy.

     Náš geniální asociální hacker má stále nejvíce prostoru a tentokrát řeší převážně potíže osobnějšího psychologického rázu. Dočkáme se sice několika nových zajímavých postav a dojde i na hackerské hrátky, ale hlavní roli zde hraje Elliotovo vyrovnání se se svým temným alter egem Mr. Robotem (Christian Slater), což zabírá v podstatě celou druhou řadu a mě to velmi bavilo. Druhou sezónu si totiž režijně a scénáristicky vzal na starost tvůrce Sam Esmail a odvedl opravdu pozoruhodnou práci. I přes některé chybky je Mr. Robot stále značně originální podívanou – technicky inovativní a režijně netradiční a poutavou. Stále to má i dusnou atmosféru, která v seriálech nemá moc obdoby, a také rozmanitý a přesně padnoucí soundtrack. No a v tom strefování do problémů a nešvarů současného světa a společnosti jsou tvůrci také velmi přesní a štiplaví. Třetí řada bude jistě velmi zajímavá.