Ant-Man a Wasp

      Druhý Ant-Man je možná ještě o něco více zábavný než jednička. Jako v každém správném druhém díle je zde více akce, více efektů, více postav, větší rozpočet a v tomto případě je to opravdu ku prospěchu věci. Stejně jako v jedničce se totiž tvůrcům v čele s režisérem Peytonem Reedem povedlo dobře nakombinovat ty správné ingredience oddechové akční sci-fi komedie, které velkolepější podání sluší. Nezachraňujeme svět, nemáme tu moc vypjatých momentů a většinu scén odlehčuje příjemný humor. Já tento nastolený styl kvituji s povděkem, zvlášť po několika marvelovkách, které zůstaly někde na půli cesty mezi vážnější a humornější rovinou.

     To u druhého Ant-Mana opravdu nehrozí a od začátku až do konce se neseme na vtipné vlně, která se valí okolo solidního příběhu, jehož středobodem je záchrana blízké osoby (žena Hanka Pyma či matka Wasp v podání Michelle Pfeiffer). A opět bylo příjemně osvěžující pro jednou neřešit souboj s intergalaktickým padouchem, nýbrž mnohem osobnější a „všednější“ zápletku. Ant-Man (Paul Rudd) spolu s Wasp (Evangeline Lilly), Hankem Pymem (Michael Douglas) a dalšími parťáky jsou nesmírně sympatičtí tahouni, kteří nešetří hláškami a mají tu správnou „buddy“ chemii. A samozřejmě se můžeme spolehnout i na pestré akční scény, v nichž si dosyta užijeme hrátek s měnícími se velikostmi předmětů a lidí. Za mě letošní nejlepší akční komedie a Marvel prostě umí.