Room

     Film, který zdeptá, znepokojí, dojme, rozpláče, ale zároveň i navodí hodně silnou katarzi. To je Room – komorní psychologické drama o matce (Brie Larson) a jejím synovi (Jacob Tremblay), kteří několik let přežívají v naprosté izolaci. Tu představuje pokoj se střešním oknem, v němž je vězní jejich únosce. Nebudu zde prozrazovat průběh děje, kterému vévodí především velký zvrat v polovině filmu, avšak věřte tomu, že budete tento snímek po celou dobu sledovat se zatajeným dechem. To je vzhledem k minimalistické výpravě, jednoduchému příběhu a dominujícím dialogovým scénám zdánlivě neuvěřitelné, ale je tomu tak. Především díky znamenitým hereckým výkonům obou hlavních představitelů (Brie Larson získala Oscara), bezchybnému scénáři a vysoké míře očekávání s čím tvůrci přijdou v další scéně. Bude toho hodně. A většinou to nebude příjemné pokoukání. Room je krásným příkladem malého-velkého filmu, který toho na omezeném prostoru divákovi nabídne mnoho. V tomto případě to je detailní zkoumání těžce zkoušené lidské psychiky napříč několika generacemi. Že je snímek postavený na reálných základech už pouze umocňuje celkovou vysokou míru znepokojivosti – známe případy, kdy se něco podobného již stalo, a dost možná se to někde ve světě děje i teď. Velmi důležitý film, který je potřeba vidět.