Skoro nemám slov. Takovou seriálovou bombu jsem od Španělů opravdu nečekal. Tvůrci z Pyrenejského poloostrova očividně umí a nebude to jen díky záštitě zábavního molochu Netflix. La casa de papel není bezchybnou podívanou, ale nebylo od toho daleko. Tato patnáctidílná série mě nadchla především precizním scénářem, ve kterém se sice najdou slabší místa a nějaké ty méně uvěřitelné pasáže, ale celkově to je prostě perfektní práce. V příběhu o partě zlodějů, kteří se půl roku připravovali na přepadení madridské státní tiskárny cenin, jsou bezvadně propojené přítomné a retrospektivní pasáže.
To je jedna věc. A tou další, neméně zásadní, jsou zdejší charaktery. Ať už si vezmete jednotlivé lupiče, kteří mají přezdívky po slavných městech, Profesora, což je hlava celého přepadení, či komisařku Murrilovou, tak to máme jednu výtečnou postavu vedle druhé. Skvěle napsané a skvěle zahrané. „La casu“ bych charakterizoval jako nesmírně napínavý a vypjatý krimi thriller, který si během oněch patnácti dílů vystačí jen s pár lokacemi a i přesto je po celou dobu takřka dokonale zábavný. Tento projekt si zaslouží celosvětovou popularitu. Vamos!!!
P.S: Španělština má opravdu grády.
P.P.S: Bude i třetí řada.
Naše hodnocení
Vaše hodnocení
Nejnovější komentáře