Homeland: pátá řada

     Na páté řadě špionážního seriálového hitu oceňuji především perfektně zvolený námět, který si bere na paškál tak ožehavá témata jako je evropská migrační krize, americká zahraniční politika, problematika téměř neomezené působnosti tajných služeb či práva řadových občanů. Tento široký okruh je zpracován s velkým umem a navíc i s překvapivě vysokou mírou sebereflexe. To vše se odráží především v samotném ději, který se téměř celý odehrává v Německu, jenž je momentálně ostře sledováno celým světem a představuje pro pořádnou špionážní zápletku doslova ideální hřiště. Tvůrci zvolili výborně.

     Hlavní postavou je opět Carrie Mathison, která už sice nepracuje v CIA, ale i tak bude muset používat své dovednosti během odhalování spiknutí v berlínské pobočce americké tajné služby, samozřejmě ji jako obvykle půjde i o život a ještě musí zabránit velkému teroristickému útoku. Děj tedy na papíře působí poněkud standardním dojmem, avšak rozhodně je nosný a zajímavý. I díky velkému množství vynikajících vedlejších postav, ať už těch nových jako je šéfka berlínské CIA Allison Carrová či starých známých, jako je málomluvný muž činu Peter Quinn. Ten dostal především v první půlce řady velké množství prostoru, což je naprosto v pořádku a kvituji to s povděkem. Jeho drsňácké charisma je podmanivé a například jeho úvodní monolog před pohlaváry CIA ve mě zanechal mnohem víc pocitů než patálie pro mě už značně okoukané Carrie, která už v závěrečných částech nedala ostatním moc prostoru. Což je podle mě škoda.