Doom

Platforma: pc, ps4, xone

     Nový doom je oldschoolovým návratem do zlatých časů first-person akcí. Po dohrání kampaně pro jednoho hráče můžu pouze konstatovat, že už dlouho jsem si tak moc nějakou střílečku neužil. Naposledy asi před pár lety během hraní nového Wolfensteina. Co se příběhu týče tak je klasický doomovský. Na základně na Marsu se něco pěkně „podělá“ a z pekelné dimenze zaútočí zplozenci pekla. Hráč v roli bezejmenného mariňáka musí po probuzení na obětním oltáři vyrazit do akce a zachránit situaci. Jako obvykle naprosto sám. 🙂 Děj jsem ovšem moc nesledoval, ikdyž má jistou kvalitu. Tady totiž jde pouze a pouze o hratelnost. Ta je krystalicky čistá, setsakramentsky zábavná a celkově velmi příjemně osvěžující. Notně pomáhá nelineární, dobře navržený level design, který strká veškeré novodobé koridorovky s přehledem do kapsy. Mapy jsou poseté různými bonusy, výzvami, tajnými místnostmi a sběratelskými předměty, které je radost objevovat.

     A i boj stojí za to. Desítky různých nepřátel od základních zombíků a impů přes těžkotonážní potvory typu hellknight či mancubus až po nepříjemné summonery či závěrečné bossy lze porcovat na sto způsobů. A to doslova.  Například legendární motorovkou, spolehlivou brokovnicí, průraznou gausovou puškou, lahůdkovým rotačákam, ultimátním BFGčkem anebo i pěkně nablízko v efektní i efektivní animaci, kdy mariňák dorazí „načatého“ démona pěkně spolehlivě nablízko – no prostě nádhera. 🙂 Veškeré zbraně lze samozřejmě i vylepšovat, tak jako základní mariňákovy schopnosti pomocí různých dovednostních bodů a bonusových run. Všechny tyto propriety už pouze umocňují vynikající celkový dojem, který z nového Dooma mám. Zatím jedna z letošních nejlepších her.

Gameplay

Minimální HW konfigurace: Windows 7 (64Bit), Intel Core i5-2400 3,1 GHz, 8 GB RAM, NVIDIA GeForce GTX 670 nebo Radeon HD 7870