Blade Runner

        V rámci doplňování základního filmového vzdělání a v rámci přípravy na druhý díl jsem se dnes poprvé podíval na kultovní sci-fi thriller Blade Runner a nyní už mohu litovat, že jsem se na tento výtečný film nepodíval už mnohem dříve. I po neuvěřitelných pětatřiceti letech od premiéry má i dnes tento snímek své nepopiratelné kvality. Je to podmanivá noirová podívaná s úchvatným soundtrackem, bezvadnými hereckými výkony a precizní režií Ridleyho Scotta, na které je vidět, že slavný tvůrce do detailů promýšlel každou scénu a každý záběr. Zaujal mě i hodnotný filozoficko-existenciální přesah, který na mě měl největší dopad v památné závěrečné scéně na střeše. Velmi silné. Atmosférickou anabázi lovce replikantů Ricka Deckarda jsem si opravdu užil a jsem nesmírně zvědavý, jak na film naváže druhý díl. V podstatě hned mi bylo jasné, že se dívám na jeden z těch výtečných starších sci-fi filmů, ve kterých nebyl prostor pro jakékoliv kompromisy a právě proto byly a jsou tak skvělé. Přesně tímto typem filmu také Blade Runner je. Nekompromisní působivé dílo hodné svého kultovního statusu.