199. Páteční podvečerní… o našich oblíbených komediích

        S podzimem přichází i chladnější sychravé počasí, které nás občas zafixuje v teple našich domovů. A to je podle nás ideální čas na puštění nějaké dobré komedie. Během několikaleté historie Pátečních podvečerních jsme se již několikrát zaobírali filmovými či seriálovými komediemi, avšak dosud jsme se o tento žánr spíše jen „otírali“. Dnes to pojmeme více komplexně a nabídneme vám výběr našich nejoblíbenějších komedií napříč několika dekádami. Začneme od padesátých let minulého století, poněvadž období před tím opravdu nemáme zrovna moc zmapované. Ikdyž na takovou Cestu do hlubin študákovy duše (1939) opravdu nedáme dopustit. No a s Vlastou Burianem také rozhodně nešlápnete nikdy vedle. 🙂

     Teď už se ale přesouváme do zmiňovaných padesátých let a asi nebude velkým překvapením, že máme velmi rádi sérii o Švejkovi (polovina padesátých let). Legendárního Rudolfa Hrušínského v roli jednoho legendárního dobrého vojáka prostě musíte vidět, pokud máte s filmy byť jen rezervovaný vztah. Slavnou komedii Někdo to rád horké (1959) s božskou Marilyn Monroe asi už viděl kdekdo, ale takové Prázdniny v Římě (1953) už možná ne. A také je to skvělá podívaná. Šedesátá léta opanovali francouzští tvůrci. Natočili tolik skvělých komedií, že máme problém vybrat ty nejlepší. Po delším zvažování ovšem volíme nedostižné série Četník ze Saint Tropez (1964) a Fantomas (1964). Vždy se rádi podíváme na druhoválečnou komedii Velký flám (1966), a také na pohodové Senzační prázdniny (1967). Někdo jako Louis de Funès se bude hledat opravdu těžko. V sedmdesátých letech bylo také značně „nabito“ a spojujeme si s nimi především výtečné „bitevní“ filmy s Budem Spencerem a Terrencem Hillem. Za všechny jmenujeme jejich výtečné počiny Jestli se rozzlobíme, budeme zlí! (1974) a Sudá a lichá (1978). Spousta z nás jistě miluje nepřekonatelnou českou komedii Marečku, podejte mi pero! (1976), ke které ještě přidáme zmínku o komedii Růžový panter znovu zasahuje (1976), což je podle nás nejlepší díl této bezvadné série.

      Osmdesátá léta. Ta přinesla hned několik fenomenálních československých komedií. Člověk skoro ani nevěří, jaké výtečné snímky jsme tehdy byli schopní natočit. My každopádně máme nejraději Slavnosti Sněženek (1983) a Vesničko má středisková (1985). Počet zhlédnutí nějakého snímku také jasně vypovídá o jeho oblíbenosti. V tomto případě u nás vede první Policejní akademie (1984), kterou jsme viděli už nesčetněkrát a stále nás dokáže skvěle pobavit. Velmi rádi se vracíme do filmové minulosti, tak trochu paradoxně, abychom si užili perfektní Návrat do budoucnosti (1985). I následující díly jsou hodně fajn. No a co by to bylo za osmdesátky bez Bláznivá střely (1988)! V závěrečné desetiletce minulého století (to to letí…) jsme hltali a stále hltáme duo komedií Sám Doma (1990) a Sám doma v New Yorku (1992). Také se na ně vždy díváte pořád dokola během Vánoc? 🙂 Dále tu máme nejlepší parodickou sérii všech dob. Ano, samozřejmě máme na mysli sérii Žhavé vystřely (1991-93). Tolik hlášek, narážek, hlodů a vtipů do dvou filmů už snad nikdy nikdo nevměstná. I porevoluční období zanechalo výraznou českou filmovou stopu. Takoví Černí baroni (1992) patří mezi naše nejoblíbenější komedie a co teprve skvělé Dědictví aneb kurvahošigutntag (1992). A Pelíšky (1999)? Řekněme, že si zde Jan Hřebejk nasadil opravdu vysokou, těžkou překonatelnou laťku, stejně tak jako většina našich tvůrců v nesmírně povedených devadesátých letech.

       Od začátku nového milénia pozorujeme jistý kvalitativní pokles v rámci žánru, ale není to žádná vyložená katastrofa. Heist komedie Dannyho Parťáci (2001), perfektní francouzská buddy jízda Drž hubu! (2003), feel good pohodovka Dobrý ročník (2006) či rozpustilý nářez Pařba ve Vegas (2009) jsou dokladem toho, že tvůrci komedií stále umí. Ve stále probíhající dekádě se nám hodně líbila trošku drsnější hvězdně obsazená komedie Red (2010). Pokud bychom měli zmínit alespoň jeden komediální animák, tak volíme Raubíře Ralfa (2012). Za komedii považujeme i Vlka z Wall Street (2013), který nabízí bezpočet scén a momentů, lechtajících takovou tu věc, jíž nazýváme bránice. No a jsme moc rádi, že i francouzští tvůrci nás poměrně nedávno příjemně překvapili a potěšili excelentní komedii Co jsme komu udělali? (2014). My jsme snad nikomu nic neudělali a snad jsme někoho i inspirovali k nějaké té komediální projekci či k vyhledání některé z těchto super komedií v televizním programu. Dávají je často a teď na podzim se budou opravdu hodit. Mějte se fajn a příště opět na počtenou!