182. Páteční podvečerní… o zlatých filmových, komediálních letech devadesátých

    V jedné pradávné Páteční podvečerní jsme kdysi určili nejlepší akční filmy devadesátých let. Dnes na tento článek navážeme, avšak tentokrát si pro změnu připomeneme ty nejzásadnější, nejpamětihodnější a prostě nejlepší komedie z devadesátek. Smíchu není nikdy dost a o to více to platí v dnešní době, takže směle vyražme na naši pouť do zlatých filmových, komediálních let devadesátých. Samozřejmě s úsměvem na rtech. 🙂

     Provedeme to následovně: vybereme vždy tři nejlepší filmy z daného roku. Ne až tak prostými počty nakonec dospějeme k celkovému počtu třiceti doporučených filmů, což je poměrně dost. Každý si najde ty své oblíbené komedie anebo třeba objeví i nové zábavné filmy. Začínáme. Rok 1990. A Sám doma. Spousta lidí má tento vynikající film, ve kterém se Kevin potýká se zlodějíky Harrym a Marvem, ve svém filmovém srdci hodně vysoko. Podobně jako třetí Návrat do budoucnosti či nestárnoucí romantickou komedii Pretty Woman. V roce 1991 se nám do paměti nesmazatelně zapsaly takové parádní filmy jako je Bláznivá střela 2 a 1/2: Vůně strachu s božským Lesliem Nielsenem, luxusní parodie Žhavé výstřely s Charliem Sheenem či lehce mysteriózní a lehce černohumorná Addamsova rodina s… Addamsovou rodinou. Rok 1992 se zapsal zlatým písmem hlavně do historie české kinematografie, poněvadž nám přinesl dvě legendární české komedie. Modří už  jistě vědí, že se jedná o Černé barony spolu s Dědictvím aneb Kurvahošigutntág. Dva velké české skvosty. K tomuto duu ještě přihodíme velmi dobrý druhý díl Sám Doma, který se tehdy ztratil v New Yorku.

     Mezi komediemi z roku 1993 vynikají především perfektní „scifka“ Na Hromnice o den více s Billem Murraym a francouzští Návštevníci, které nezapomenutelně ztvárnily dvě legendy Jean Reno a Christian Clavier. Asi každý má také rád příjemné a inspirativní Kokosy na sněhu a spousta diváků nedá dopustit na trochu drsnější akční komedii Demolition Man (ups, porušení pravidla tří… :)). Plus Táta v sukni (ajajaj…). Také rok 1994 byl velmi silný a celkem jasně to dokládá trio opravdu výtečných komedií, které máme v našem osobním žebříčku VELMI vysoko. Posuďte sami: Bláznivá střela 33 a 1/3: Poslední trapas, Pravdivé lži, Blbý a blbější. Netřeba více dodávat. Rok 1995 byl přecejen o něco slabší a popravdě máme docela problém vůbec nějakou komedii najít. Nakonec ale volíme první animované Toy Story a příjemnou romantickou oddechovku Francouzský polibek s Meg Ryan. No a ty Mizery vlastně můžeme považovat za akční komedii, že ano? V roce 1996 jsou našimi favority jedna z nejlepších českých porevolučních (komediálních) pohádek Lotrando a Zubejda, romantická komedie Dvě tváře lásky s Jeffem Bridgesem a Barbrou Streisand, a také méně známá Ptačí klec s Robinem Williamsem v hlavní roli.

    Za vítěze roku 1997 považujeme nestárnoucí klasiku Lepší už to nebude, sci-fi jízdu Muži v černém a samozřejmě i bezva etapu Mr. Beana v jeho Největší filmové katastrofě. Rok 1998 je pro nás synonymem pro bláznivou parodickou komedii Utopenec na útěku, ve které opět zabodoval Leslie Nielsen. Vždy se rádi podíváme také na první Křižovatku smrti a spousta z nás jistě nedá dopustit ani na klasiku Big Lebowski. No a konečně se ocitáme na konci milénia v roce 1999. A můžeme se podívat na jednu z nejlepších českých (dramatických) komedií všech dob, na nezapomenutelné Pelíšky. Anebo na bláznivou americkou školní komedii Prci, prci, prcičky. Či na povedenou gangsterskou parodii Přeber si to s Robertem De Nirem a Billym Crystalem v hlavních rolích. Devadesátá léta holt patřila skvělým komediím a my můžeme doufat, že nám domácí a zahraniční filmaři nabídnou co nejvíce podobně kvalitních komedií jako tehdy. Tento žánr je opravdu velmi důležitý a jeho rozkvět je prostě zásadní. Snad se bude dařit. S přáním co nejpříjemnějších komediálních filmových zážitků se už dnes rozloučíme. Příště opět na počtenou!