151. Páteční podvečerní… o hrách studia Piranha Bytes

     Studio Piranha Bytes bylo založeno v Německu v polovině října roku 1997. Vývojáři tedy nedávno oslavili dvacetileté výročí vzniku firmy a současně také vydali svou v pořadí již osmou hru, rpgčko Elex. Právě rpgčka tvoří hlavní portfolio studia, přičemž některé z her se dnes řadí mezi legendární herní klenoty. My jsme většinu her od „Piraní“ dohráli a často hned několikrát. I horkou novinku Elex už máme nainstalovanou a připravenou ke spuštění, avšak nejdříve se ještě pustíme do stručné rekapitulace a nostalgicky si zavzpomínáme na staré dobré časy, jak to ostatně rádi a opakovaně zde na webu děláme. 🙂

     První vydanou hrou studia je první díl fantasy série Gothic (březen 2001). Tato těžká gamesa asi způsobila mnoha pařanům nejednu novou vrásku na čele, avšak zároveň  jim také dodala unikátní herní zážitek, na který dodnes vzpomínají. Obtížné ovládání (dalo se zvyknout), nelítostný svět a podmanivá atmosféra světa tří táborů pod bariérou jsou hlavními poznávacími znameními prvního Gothica. Hra byla ve své době přijata velmi kladně (hodnocení okolo 80%) a tvůrci dlouho nemeškali s vývojem druhého dílu. Ten vyšel v různých zemích v průběhu let 2002 a 2003 a sklidil podobné hodnocení jako jednička. My dvojku považujeme za nejlepší díl série, který v kombinaci s oficiálním datadiskem Noc Havrana a neoficiálním datadiskem Návraty představuje jedno z nejpůsobivějších a nejtěžších rpgček na trhu. Trojka vyšla v říjnu roku 2006 a ze začátku nesklízela zrovna přívětivé ohlasy. Především kvůli tragické optimalizaci, avšak po sérii vydaných záplat, ze kterých vyniká především velký fanouškovský update z roku 2012 (!), už je vše v pořádku. Kvalit předešlých dílů sice třetí Gothic nedosahuje, ale stále je to skvělé rpgčko hodné pozornosti. Na konci roku 2008 vyšel ke trojce docela tragický datadisk Forsaken Gods, ale to už není dílo vývojářů z Piranha Bytes. Stejně tak jako průměrná Arcania: Gothic 4 (říjen 2010), kterou skalní fanoušci považují za leccos, jen ne za plnohodnotnou hru jejich oblíbené série.

     Na svou zdařilou práci se sérií Gothic vývojáři navázali v novém fantasy rpg cyklu Risen. První díl vyšel na začátku října 2009 a jeho přijetí bylo veskrze pozitivní (okolo 75%). Hra disponovala typickými znaky svých předchůdců jako je pozoruhodný svět k objevování, možnost zásadní volby mezi soupeřícími frakcemi, osvěžující náročná hratelnost či vytříbené dialogy. Jak už je tak trochu u Piraní tradicí, tak i Risen mělo ne zrovna uspokojivé konečné fáze, avšak celkově máme první díl velmi rádi. Dvojka vyšla v dubnu roku 2012 a vsadila na pirátskou tématiku. A to nebyla zrovna moudrá volba. Hratelnost sice nebyla špatná, ale takové to pověstné kouzlo a šmrc předešlých dílů se do značné míry vytratilo. Nejen my považujeme druhé Risen za nejslabší hru od našeho oblíbeného studia. Hodnocení z recenzí se pohybovalo okolo 60-65%, což jsou čísla, na která rozhodně nejsme zvyklí. V srpnu předminulého roku byl ovšem tento výpadek rychle zapomenut. Vyšel třetí díl s podtitulem Titan Lords a podle nás to je nejlepší díl série. Oproti dvojce se zlepšilo téměř všechno, ale nás nejvíce potěšil návrat drsných atmosférických lokací, které oproti infantilním pirátským ostrovům navozují hotové pohlazení po hráčově duši. Nedejte na podhodnocené recenze od některých zahraničních a tuzemských webů a trojku si určitě zahrajte. Za nás by dostala velmi silné čtyři hvězdy. Ehm… proč jsme to vlastně nerecenzovali? 😀

     Rpgčka od Piranha Bytes jsou opravdu unikátní a v mnoha ohledech specifická. Často je sužují technické nedokonalosti a pro mnoho nováčků mohou být zpočátku těžko přístupná – to bez debat. V ohledu hratelnosti ovšem dlouhodobě excelují. Tyhle dobrodružné atmosférické anabáze mají také jednu velkou výhodu, a to vysokou míru znovuhratelnosti. Těžko si teď vybavujeme jiné herní série, ke kterým bychom se tak rádi vraceli. A rozhodně to není způsobené pouze naším neskrývaným fanouškovstvím. Tyhle tituly prostě mají svou nepopiratelnou kvalitu a není náhoda, že rpgčka,  která staví na podobným herních principech, vycházejí už téměř dvě dekády. Hráči si je prostě žádají a budou si je žádat i nadále. První prodejní čísla Elexu totiž vůbec nejsou špatná. Během prvních třech dní od vydání to je více než 50 tisíc prodaných digitálních verzí hry. Pojďme si to zahrát!