Zaklínač 3: Divoký hon

Platforma: pc, ps4, xone

„Svět nepotřebuje hrdinu… Svět potřebuje profesionála!“

Třetí Zaklínač je závěrečným dílem rpgčkové fantasy trilogie od vývojářů z polského herního studia CD Projekt RED, a jedná se bez debaty o nejlepší díl, který představuje pomyslný vrchol evoluce celé série. Také to je jedno z nejlepších rpgček minimálně za poslední dekádu, a v následujících odstavcích se rozepíšu o tom, proč tomu tak je.

Začneme u samotného herního světa, který je skutečně obrovský, a přitom negenerický, do nejmenších detailů propracovaný a setsakra atmosférický. A také je nebývale krásný, ať už mluvíme o majestátním městě Novigrad (jedno z nejlepších a nejpozoruhodnějších měst ve hrách vůbec), válkou zničeném bažinatém Velenu či o drsných severských ostrovech Skellige. Vše je naprosto precizně technicky zvládnuto – za celou hru jsem nenarazil v podstatě na žádné bugy a navíc ve hře není téměř žádné otravné načítání lokací. Za to obrovský palec nahoru a klobouk dolů. Po grafické stránce je navíc hra jednoduše krásná (máte-li odpovídající nadupanou mašinu) a například západy a východy slunce jsou zde doslova bezkonkurenční.

Do těchto prvotřídních kulis je zasazena hlavní příběhová linie, která je zaměřená především na Geralta (nečekaně) a na jeho svěřenkyni Ciri, kterou pronásleduje hlavní antagonista v podobě jezdců Divokého honu. V celém příběhu není nouze o množství skvělých úkolů, vysvětlujících flashbacků, nečekaných zvratů a zajímavých postav, a tak nějak to celé budí dojem, že takhle skvěle napsaná příběhová linka tu už dlouho nebyla. Ve světě také narazíte na tuny originálních vedlejších úkolů, které se mnohdy vyvíjejí zcela nečekaným směrem, kdy se například hon na nějakou potvoru může pomalu vyvinout i v rozsáhlé spiknutí atp. Nějaké nudné úkoly typu „přines mi deset vlčích kůží“ tu skutečně nehledejte.

Samotnou postavu Geralta lze vylepšovat pomocí rozsáhlého stromu dovedností, který je dobře navržen a skýtá řadu cest, jimiž se Váš zaklínač může ubírat (specializace na alchymii, na boj, navýšení životů atd.). Navíc se dají hledat různé tajné recepty či plány na zbroje a zbraně, které následně vykovají kovářští mistři nacházející se různě po herním světě. Geralt také může během boje používat kuši, různé petardy a pochopitelně nechybějí ani kouzelná znamení, která jsou především na vyšší obtížnosti doslova nutností. V případě nudy (což opravdu moc nehrozí) lze hrát povedenou karetní ingame hru Gwint nebo třeba brouzdat po bestiáři či v množství knih, které se válejí všude okolo.

Samozřejmě tato hra není úplně bezchybná. Občas mě štval ne zrovna přehledný inventář, trošku chaotická správa úkolů, a také soubojový systém, který představuje tvrdý oříšek především během nepřehledných a neohrabaných bojů ve stísněných prostorách. Přes všechny tyto věci se ovšem dá v klidu přenést. Klady zde totiž mnohonásobně převyšují zápory – třetí Zaklínač je unikátní rpgčko, které si žádný hráč prostě nemůže nechat ujít. V jeho jedinečném světě se dají strávit doslova stovky hodin a vzhledem k tomu, že se jedná o hutný středověký slovanský svět, tak to budou jistě i hodiny strávené s patřičnou dávkou hrdosti. 🙂

Gameplay trailer s českými titulky