Zabiják

Druhá spolupráce věhlasného režiséra Davida Finchera s platformou Netflix dopadla o poznání lépe. Po odbočce k nezáživnému černobílému životopisnému dramatu Mank se slavný tvůrce vrátil k žánru thriller, který mu ostatně dlouhodobě nejlépe svědčí. Akční thrillerová krimi podívaná Zabiják patří mezi letošní nejvýraznější filmy. Definitivně co se týče formy, která je výrazná, hravá a jak bývá u režiséra dobrým zvykem, tak i zcela precizní. Po příběhové stránce je film příjemně jednoduchý (pomsta elitního nájemného zabijáka původnímu zaměstnavateli po nepovedené poslední akci), avšak to neznamená, že by snímek nebyl značně ambiciózní a minimálně v rámci existenciálního psychologického přesahu se jedná o značně nadstandardní titul.

Zabiják s mnoha jmény v podání Michaela Fassbendera je sice málomluvný člověk, ale o to více komentuje aktuální dění, svou profesi či stav současné společnosti ve své mysli, která je divákovi zcela otevřena a vystavena až extrémně detailnímu drobnohledu. V tomto ohledu film jednoznačně vyniká a i díky tomuto konceptu je i přes zdánlivě banální zápletku silně originální. Rozdělení filmu do rozmanitých kapitol (jak v rámci lokací, tak i z pohledu stylu jednotlivých dějových úseků) navíc zprostředkovává dostatečnou atraktivitu a nápaditost. Řadovému divákovi ovšem tento styl nemusí úplně sednout, čemuž se nejde až tak divit. Nejedná se o přístupný mainstreemový film, ale i tak bych ho doporučil širšímu diváckému spektru. Je totiž dobré vidět, jakým neotřelým a poutavým způsobem jdou natáčet filmy. A třeba i takovým titulům přijít na chuť.