Wołyń

    Lidé často zapomínají na temné časy, které pro lidstvo nepředstavují zrovna nejlepší vizitku. O tomto tématu pojednává i polský film Wołyń. Rozhodně ho nedoporučuji sledovat divákům, kteří mají nízký práh vnímání drastických scén. Z knih, které máme načtené, víme, že se tyhle hrůzy děly přesně v té podobě, jakou nám snímek ukazuje. Příběh začíná v létě roku 1939, kdy mladý pár ve městě Wołyń (město patřící Polsku, pak Ukrajině) slaví svatbu. Celý děj se točí kolem krásné polské dívky Zosiy (Michalina Labacz), která se bezmezně zamiluje do Ukrajince Petra (Vasyl Wasylik). Druhá světová válka je na spadnutí a co nevidět také vypukne hon na židy. Ke konci války a po válce se navíc polští křesťané nemohou vystát s ukrajinskými pravoslavnými a vše to jako vždy odnášejí obyčejní civilisté. Mezi tím vším se snaží Zosia hlavně přežít – jinak se její snaha ani nedá nazvat, bohužel.