Tísňové volání

    Krásný příklad perfektně fungujícího filmového minimalismu. Skandinávský thriller Tísňové volání si vystačí v podstatě se dvěma místnostmi a jedním skvělým hlavním hercem (Švéd Jakob Cedergren). To by ale samozřejmě nešlo bez propracovaného scénáře a pevné režie. Obojího se ujal mladý švédský tvůrce Gustav Möller a natočil jeden z dalších skvělých dánsko-švédských filmů. Snímek se odehrává na příjmu tísňové linky, kde působí momentálně „odstavený“ policista Asger Holm, který na konci jedné běžné šichty odpovídá na volání unesené ženy. Z onoho hovoru se vyklube jedna opravdu zamotaná a zapeklitá záležitost (občas až moc), jejíž výsledek bude mít zásadní dopad nejen na budoucí vývoj Holmovy kariéry, ale i na celý jeho život.

        Tísňové volání bezvadně pracuje s divákovou představivostí a navíc po většinu střídmé stopáže (80 minut) udržuje i velmi solidní míru napětí. Podívaná silně graduje a na takovém konci už je to opravdu docela infarktové. A nebyli by to skandinávští tvůrci, aby do příběhu nezahrnuli i tradiční depresivní prvky, jenž už pouze umocňují celkově hutnou atmosféru. Tenhle film mě opravdu velmi příjemně potěšil a ja se opět ptám: „To opravdu v Česku nejsme schopní natočit něco podobného a alespoň částečně tak kvalitního?“ Posílám další velkou pochvalu nadaným evropským seveřanům. Tamní filmoví tvůrci holt umí.