V osmém dílu space opery Expanze se začne intenzivněji projevovat tajemná civilizace, která stála za zničením tvůrců Protomolekuly. Noví vládci lidmi osídlených světů z laconské říše tak trochu hloupě šťárají do vosího hnízda a definitivně probudí prastaré síly. Ty se zákonitě naštvou a začnou zkoušet různé nepěkné psionické vyhlazovací taktiky projevující se napříč celým vesmírem. Staří známí i noví hrdinové jsou roztroušení po všemožných soustavách a vyjma plánování záškodnických akcí taktéž bilancují nad svou dosavadní vesmírnou cestou a rozmýšlejí o jejím budoucím směřování.
Osmička patří mezi lepší, osudovější a filozofičtěji laděné díly. Stále se jedná o svižnou space operu s velkolepým akčním koncem, avšak větší důraz kladený na psychologický vývoj postav je zde jasně patrný. S razantním nástupem prastarých sil se navíc vrátila i osudovost, což je dobře. I přes delší prodlevu mezi čtením tohoto a předešlého dílu jsem se poměrně rychle zorientoval a opět si užíval vytříbený a čtivý styl autorského dua, které opět nezklamalo. Vesmírná sága pokračuje dál a pořád je velmi zábavná.
P.S: Pátá řada seriálu bude mít premiéru v polovině prosince 2020.
Nejnovější komentáře