Před několika lety po zhlédnutí prvního dílu zamýšlené animované trilogie o Spider-Manovi jsem psal o tom, jak tento snímek dokázal navodit pocit jedinečného filmového zážitku a o druhé části lze napsat v podstatě totožná superlativa. Scénáristický tým okolo sehrané tvůrčí dvojky Phil Lord a Christopher Miller vytvořil další pozoruhodný komiksový příběh, který dále posouvá naznačenou zápletku z jedničky vystavěnou okolo mnoha paralelních světů se svými specifickými Spider-Many. Hlavním hrdinou snímku je opět Spider-Man Miles Morales, který se po jisté době setká se svou parťačkou Spider-Woman Gwen, aby spolu s dalšími protějšky zabránili nebezpečnému vyústění situace ohledně prolínání jednotlivých paralelních vesmírů spojeného s nástupem nového záludného záporáka.
Síla neotřelého, nápaditého a silně dynamického příběhového základu s množstvím dramatických a komediálních přesahů a kvantem všemožných odkazů je ještě umocněna díky dechberoucímu vizuálnímu podání, jenž nemá v rámci žánru obdoby. A to už animované odvětví za ty dekády nabídlo nejeden dechberoucí a brilantní vizuál. Druhé paralelní světy jsou o několik tříd jinde: vytvořit takto inovativní a originální animaci, ve které se snoubí a často i mění různé výtvarné styly, muselo dát opravdu enormní množství práce. Když vezmu v potaz i tradičně vynikající soundtrack, perfektně namluvené postavy a skvostné akční pasáže, tak mi vychází jeden z hlavních adeptů na film roku. Již bezvadný úvod filmu jasně a rázně naznačí, že se bude jednat o úchvatnou podívanou a tyto pocity přetrvají po celou dobu nadstandardní (dvě hodiny přesahující) stopáže. Bezprecedentní animovaný velkofilm, milník žánru.
Nejnovější komentáře