Osmá (poslední?) nesplnitelná mise s podtitulem Poslední zúčtování přináší závěrečné rozuzlení ohledně příběhu s všepohlcující kybernetickou entitou, která tentokrát zacílí na jaderné arzenály světových velmocí. Neporazitelná umělá inteligence chce kompletně ovládnout veškeré nukleární zbraně světa, přičemž zároveň je v plánu i jedno preventivní očistné vyhlazení lidstva. Ethan Hunt spolu se svým spolehlivým týmem naváže na předešlou (ne)splnitelnou misi a navzdory nelibosti některých nadřízených vyrazí po vlastní ose s jasným cílem uvěznit či zcela zničit onu nekompromisní Entitu.
Po silně nostalgickém a značně pozvolna vystavěném úvodu s řadou retrospektivních sekvencí (vracíme se ke všem jednotlivým dílům včetně prvního) se Ethan vydá na sever k místu odpočinku ztroskotané ruské ponorky, kde se začnou dít dechberoucí věci. Na velkém plátně tradičně vynikne první ze dvou skvostných akčních pasáží, kterou představuje právě Ethanova napínavá podmořská výprava za zdrojovým kódem kybernetického posla smrti. Druhou zásadní akční část zastanou nápaditá akrobatická čísla na starých dobrých barevných dvouplošnících, na nichž se agent Hunt utká se svým ústředním sokem Gabrielem. Po akční stránce je ve filmu vše v největším pořádku. Jen to možná chtělo nějakou tu dobře pasující obličejovou masku.
V „mezičasových“ částech této poutavé podívané se dočkáme nejednoho emotivního dialogu či monologu, přijde i na nějaké to rozloučení a potěší i jedno zcela nečekané shledání takřka po třiceti letech. To ovšem ve filmu dává perfektní smysl a celkově si pro sebe krade značnou pozornost v rámci dramatické roviny snímku. Ambiciózní závěr ságy možná není nejlepším dílem série, ale já se během filmu dobře bavil a opět musím tradičně vyzdvihnout naprostou oddanost a až fanatické zaujetí Toma Cruise pro natáčení filmů a pravidelné dodávání velkolepých příběhů pro velké plátno. Definitivně se stává jedním z mých oblíbených herců, na jehož nadcházející filmové projekty se prostě nelze dlouho dopředu netěšit.
Nejnovější komentáře