Vizionářský filmař James Cameron opět spasil upadající kinařské odvětví a díky třetí části jeho dobrodružné sci-fi trilogie se může tento obor na chvíli nadechnout. A spokojení budou i diváci. Avatar: Oheň a popel zase o něco posouvá hranice filmového média a minimálně co se audiovizuálního podání týče, tak je to jedinečný snímek, byť již ne průlomový, jak v předešlých dvou případech.
S příběhem, který se napotřetí vrací v obdobné variaci, už je to poněkud na pováženou a v tomto ohledu by to příště chtělo již nějakou podstatnější změnu. Avatar Jake Sully žije s rodinou relativně v poklidu v pobřežní vesnici, kde se ovšem brzy budou znovu řešit existenční problémy. Spolu s lidskými uzurpátory (příště již prosím vynechat), kteří stále nevybíravě loví obrovské mořské živočichy pro zisk vzácné substance, tentokrát zaútočí i „ohniví domorodci“ žijící dále ve vnitrozemí. A právě prvek nekompromisního domorodého obyvatelstva vedeného svéráznou vůdkyní, kterým lidští kolonisté poskytnou zbraně, patří k oněm svěžejším částem celé zápletky třetího dílu.
Ve trojce se vůbec nešetří akčnímu pasážemi, jimž nechybí nápaditost, dynamika a tradiční avatarská monumentální velkolepost. Z extrémní tří a čtvrt hodinové pasáže zabírají tyto části dobrou polovinu a patří k naprosto úchvatným částem filmu. Při poklidnějších dialogových a nebojových částech se zase dá kochat nádherným okolním světem, který je poutavý a atraktivní už jenom sám o sobě. Třetího Avatara hodnotím opět kladně, avšak příště již očekávám onu stěžejní změnu ohraného příběhového konceptu.
Nejnovější komentáře