V závěrečné části lucemburské tetralogie autor popisuje zhruba poslední dvě dekády panování krále a císaře Karla IV., který se v závěru své vlády věnoval nejen budování slavných staveb a zakládání a posilování věhlasných institucí, ale i upevňování lucemburské vlády. Čtvrtý díl se podstatně věnuje vyjednáváním ohledně různých důležitých panovnických vazeb, smlouvám týkajících se sporných území a nepřehledným situacím okolo vznášených nároků na méně či více pevných základech. Dojde i na válečná tažení, avšak zkušený panovník se ve druhé polovině čtrnáctého století snažil řešit spory takřka výhradně diplomatickými cestami.
Autor zachovává strukturu předešlých dílů s tradičními kronikářskými vsuvkami, popisem života prostého lidu a rovněž i s důrazem na zprostředkování kroků upadajícího rodu kdysi vážených Landštejnů. Tento styl vyprávění funguje stále dobře, leč napočtvrté působí už poněkud repetitivním dojmem. Celkově lze ovšem čtyřdílnou epopej hodnotit jednoznačně kladně: takto poutavý náhled na kus důležité české historie je vhodný nejen pro zkušené čtenáře historických titulů, ale rovněž i pro začátečníky, kteří chtějí vstřebat vědomosti v rámci tohoto turbulentního historického úseku našich pozoruhodných dějin.
Nejnovější komentáře