Ve druhém dílu Lucemburské epopeje přebírá hlavní roli od svého otce Jana Lucemburského budoucí český král Karel IV., který se v knize začíná připravovat na budoucí vládnutí, přičemž nabírá zkušenosti nejen z jednání s českou a moravskou šlechtou, ale i během setkání s okolními panovníky a vysokými představiteli církve včetně samotného papeže. Třicátá a čtyřicátá léta čtrnáctého století byla značně bohatá na důležité a zajímavé události a oba důležití Lucemburkové byli často v samotném centru dění a to kupříkladu během počínající Stoleté války, které se král Jan zúčastnil v tragické bitvě u Kresčaku, či při počátcích stavby Svatovítské katedrály.
Kniha v míře vrchovaté zprostředkovává složitý a neustále se vyvíjející vztah přísného královského otce s jeho ambiciózním synem. Poutavé interakce dvou svérázných mužů tvoří jeden ze základních stavebních kamenů knihy, která podobně jako jednička zachycuje i podstatný úsek života řadových obyvatel českých zemí. V těch se již i díky Karlovi postupně schylovalo k období značné prosperity a to i navzdory početným okolním konfliktům a válkám. Předkrálovské období slavného vladaře bylo tedy neméně zajímavé a úspěšné než jeho slavná panovnická léta. I druhá lucemburská epopej je zkrátka vynikající historická kniha hodná doporučení.
Nejnovější komentáře