Interstellar

Interstellar od režiséra Christophera Nolana pro mě byl nejočekávanějším filmem roku a musím říct, že z velké části bylo moje mimořádné očekávání naplněno, byť jsem dostal úplně jiný film, než jsem čekal. Interstellar je totiž zřejmě nejkomornějším velkofilmem, co jsem kdy viděl a přitom je jedním z těch nejpůsobivějších. K tomuto faktu přispívá především dospělý příběh, jedinečné efekty, perfektní zvuky (přechody z vesmírné lodě do zvukového vakua vesmíru jsou úchvatné) a hudba (Hans Zimmer), která dokáže ještě navýšit eskalaci několika nervydrásajících dramatických scén do maxima a v mnoha komornějších pasážích zase dokáže spolehlivě dojmout.

Dalším důležitým faktorem je i hvězdný herecký ansámbl, v němž vyniká především Mathew McConaughey v hlavní roli. Jeho přerod během pár let z paka v poťouchlých komediích na jednoho z nejcharakternějších herců současného Hollywoodu je skutečně fascinující. Na závěr dodám už jen to, že pokud půjdete na jeden film letos do kina, tak ať to je Interstellar, v kině je požitek z tohoto filmu skutečně maximální.