Star Wars: Síla se probouzí

     Nejočekávanější film roku se povedl – to bez debaty. Ale zrovna také říkám, že jsem od nových Star Wars čekal o něco víc. Sedmý díl nejoblíbenější sci-fi série všech dob je nadupaná akční jízda, která spíše než na propracovaný příběh a vypjaté emotivní scény, sází na svižné tempo, bezchybný audiovizuál, decentní humor a samozřejmě často hraje i na nostalgickou strunu (téměř kompletní stará garda z první trilogie se vrací).

     Celý děj v podstatě představuje výběr scén z minulých dílů (především z prvně natočené čtyřky). Opět se ničí Hvězda smrti, opět se odhalují příbuzenská pouta, opět se řeší temná a světlá strana Síly a opět se putuje k mistrovi na odlehlou planetu. Zápletka tedy působí poněkud standardním, občas až generickým dojmem, a ničím moc nepřekvapí, což je velká škoda. Čekal jsem trochu víc tvůrčí či scénáristické odvahy. Čekal jsem i mnohem víc dodaných emocí – film mě po většinu stopáže nechával veskrze chladným (setkání na mostě a první výstřel Hvězdy smrti představují světlé výjimky), avšak humor na druhou stranu funguje dobře (hlavní hvězdy „hláškař“ Chewbacca a roztomilý BB-8).

     Rozhodně si na film zajděte, pokud jste tak již neučinili. Dogmatičtí fandové Hvězdných válek budou jistě nadšeni, střízlivější fanoušci série (jako já) budou minimálně potěšeni a sváteční nenároční diváci pravděpodobně budou koukat s otevřenou pusou na to, jak se to všechno na plátně pěkně hýbe a hýří barvičkami. 🙂 Síla se probouzí je více než dobrý start nové trilogie, avšak není to odvážný start, ale spíše sázka na jistotu. Od nadcházející osmičky očekávám mnohem větší „vymanění se ze škatulky“ tradičního starosvětského sci-fi, jinak příště budu ještě více kritický.