Po celkově vynikající čtvrté sérii a (díky skvělému námětu) výborné páté sérii na mě šestá série působí tak trochu jako sázka na jistotu. Z dalekých středoasijských dálav a z kosmopolitního Berlína se vracíme na americkou půdu do New Yorku, kde budou naši oblíbení hrdinové tentokrát čelit jak vnějším nepřátelům, tak i těm vnitřním. Nově zvolená americká prezidentka brzy nastoupí do úřadu a tamní společnost už snad ani nemůže být více rozpolcená. Těžce vydřená dohoda s Íránem o jaderném programu se navíc otřásá v základech, svou vlastní hru hraje také izraelská tajná služba Mosad a do toho všeho postavy řeší své osobní problémy.
Děj má svou kvalitu a v průběhu řady si drží poměrně vysoký standard (a tempo), ale rozhodně se nepohybujeme někde, kde bychom už jindy nebyli. Nějaké to osvěžení či chytré zakončení by seriálu jistě neuškodilo. Co se postav týče, tak mě překvapivě hodně bavila Carrie (méně přehrávání?) a ještě více překvapivě mě zase tolik nebavil Quinn (ke konci už se to zlepšilo). No a mazáci Dar se Saulem? Ti jsou perfektní jako vždy a velkou měrou přispívají k udržování vysoké kvality seriálu, a také i k udržování mé pozornosti. Na sedmou řadu se budu opět těšit, ale už to nebude taková ta klasická bezbřehá natěšenost. 🙂
Naše hodnocení
Vaše hodnocení
Nejnovější komentáře