Není to až taková euforie jako v první řadě. Novátorská, dynamická a ucelená první série nekompromisně získala své výsadní postavení v televizním světě a dvojka sice navazuje na její silný odkaz, avšak spíše se jen pohybuje ve stínu své předchůdkyně. Stále nabízejíc exkluzivní formu, byť tentokrát s poněkud kolísavějším obsahem a občasným přešlapováním na místě. Hlavním hlasem druhé řady je opět Rue, která znovu svede brutální souboj se svou drogovou závislostí, přičemž stihne trefně okomentovat i tradičně skvělé úvodní retrospektivy a současné pohnuté osudy ostatních postav.
Dvojku lze opět definovat jako hutné psychologické drama s částečným (a ne zcela chtěným) přesahem do thrilleru a gangsterky. Extrémně vyhrocený a přepálený svět amerických středoškoláků zase předvádí své nepopiratelné kouzlo a nelze mu upřít silnou poutavost v rámci některých excelentních epizod. Ty lze (bohužel) vidět v samém středu sezóny – snad jen vyjma parádního prvního dílu. Závěr mě až tolik nechytl za srdce, ale celkově musím tento pozoruhodný a v mnoha ohledech stále značně originální titul hodnotit kladně. Příště by to ale chtělo více oné silně nedostatkové televizní euforie.
P.S: Pamětihodný a návykový soundtrack z jedničky si tentokrát vzal menší volno.
Nejnovější komentáře