Doom Eternal

Platforma: pc, PS4, Xone, Switch

Takřka po čtyřech letech se spolu s bezejmenným vesmírným mariňákem přesuneme z Marsu na matičku Zemi, která úpí pod náporem pokročilé invaze pekelníků. Prvním a vlastně i posledním úkolem je likvidace pekelných knězů, kteří dohlížejí na zdárný průběh devastace naší planety. Toliko k příběhu, který ovšem hezky postupně rozvíjejí a doplňují písemné kodexy, a nyní už se můžu pustit do hodnocení toho hlavního, což u série Doom vždy byla, je a bude hratelnost.

Ta je opět nesmírně osvěžující, nostalgická, frenetická, brutální, oldschoolová a v dnešní době přeplácaných futuristických multiplayer akcí už takřka nevídaná. Navíc i příjemně nekompromisní a zároveň i ve velkém odměňující. Očekávajte tradiční velké arény s takřka nekonečným přívalem nepřátel, tunu tajných místností a skrytých bonusů, a poněkud nově i poměrně dost „plošinovkových“ pasáží, na které si každý jistě udělá svůj vlastní názor. Osobně mi až tak nevadily. Samozřejmostí je rozsáhlý a podle chuti modifikovatelný zbraňový arzenál a řádka všemožných dovedností.

Oproti minulému dílu má Eternal výhodu v podstatně atraktivnějším prostředí zničené Země. Jednotlivé úrovně jsou značně rozmanité, velmi rozsáhlé a často nabízejí nějakou tu (zdevastovanou) pastvu pro oči. Takové „zamrzlé“ postoje soupeřících titánů z jedné z prvních úrovní jsou skutečně dechberoucí. Očekával jsem, že nový Doom bude jednou z nejzásadnějších letošních her, a je tomu tak. Hodnocení zůstává stejné jako minule, avšak ze skupiny výborných her se už celkem jasně přesouváme do kategorie TOP titulů.

P.S: Čistá herní doba se pohybuje okolo ideálních patnácti hodin.

Finální trailer