29. Páteční podvečerní… o Chrisi Prattovi

    Ještě před rokem jeho jméno znalo jen něco málo filmových a seriálových nadšenců. Dnes se z něj pomalu ale jistě stává jedna z největších hvězd stříbrného plátna. Řeč je samozřejmě o Chrisi Prattovi, americkém herci, jehož kariéra během posledních pár let nabrala doslova raketový vzestup. V dnešní devětadvacáté Páteční podvečerní zkusíme najít ty hlavní důvody proč tomu tak je. Krátce si zrekapitulujeme hercovu filmografii, zkusíme určit jeho zlomové kariérní projekty, vyzdvihnout jeho hlavní přednosti, a v neposlední řadě se pokusíme zjistit, kým Chris Pratt vlastně je. Toť zhruba stručný nástin toho, čím se budeme zabývat v dnešním článku – přejeme Vám příjemné počtení. A jako obvykle i nějakou tu inspiraci. 🙂

    Za objevení Chrise Pratta jako herce můžeme poděkovat herečce Rae Dawn Chong, která si v havajské restauraci, kde mladý Chris pracoval jako číšník, všimla jeho neotřelého smyslu pro humor a okamžitě ho obsadila do svého režijního debutu. Tím byl krátkometrážní horor Cursed Part 3 (2000), což byl sice příšerný film, ale i ten stačil na to, aby si mladý Chris ujasnil, že se nechce živit nošením krevet v restauraci, ale herectvím. A ze začátku se to pro něj vůbec nevyvíjelo špatně. Získal totiž roli Brighta Abbotta v dramatickém seriálu Everwood, který je velmi dobře znám i českým divákům, a mnozí z nás si možná hercovo rozčepýřené blond háro ještě velmi dobře pamatují. Po ukončení Everwoodu v roce 2006 Chris plynule přešel do dalšího seriálu, kterým bylo možná ještě známější O.C., kde si střihl roli aktivisty Winchestera Cooka. Tyto dvě televizní role představovaly pro Chrise skutečně solidní start, a rozhodně mu velkou měrou pomohly k následným angažmá ve filmových projektech, jenž na sebe nenechaly dlouho čekat.

    Tou první a zásadní byla pro Chrise menší role v akčňáku Wanted (2008), následně se upsal skvělému „kancelářskému“ seriálu Parks and Recreation, a poté už následovaly různé vedlejší úlohy, z nichž zmíníme hlavně ty v baseballovém dramatu Moneyball (2011), thrilleru 30 minut po půlnoci (2012) či v povedené futuristické romanci Ona (2013). V roce 2009 se také Chris zúčastnil castingů na hlavní role ve Star Treku a v Avatarovi, přičemž neuspěl. To jej do budoucna velmi ovlivnilo – ambice se snížily, nastalo těžké vystřízlivění a uvědomění toho, že pravděpodobně bude pouze hercem vedlejších rolí. Asi tak jako v komedii Pozdravy ze spermabanky, kvůli které přibral zhruba 27 kilogramů na celkových 133 kilo. To už je opravdu pořádná váha i při Chrisově výšce 188 cm, a byť to herec v té době připisoval vynikajícímu kuchařskému umění jeho manželky Anny Faris, tak všem bylo jasné, že za tím nepochybně stojí i zmiňované snížení ambicí. To také zapříčinilo tu skutečnost, že Chris odmítl pobídku jít na casting do role Petera Quilla v chystané marvelovské komiksovce Strážci Galaxie, což by se nám teď s odstupem času jevilo přímo jako osudová chyba.

    Castingové režisérce filmu Sarah Finn se ale nakonec po dlouhých peripetiích naštěstí podařilo dohodnout setkání mezi Chrisem a režisérem Jamesem Gunnem, který tím ze začátku nebyl zrovna nadšený, ale zhruba po půl minutě, co Chris předčítal scénář už Gunn definitivně věděl, že před ním stojí budoucí Star-Lord. I když zpočátku tak rozhodně nevypadal – čistě pro představu. Gunn byl Chrisem dokonce tak nadšený, že byl ochoten dodělat mu chybějící břišní pekáč buchet pomocí speciálních efektů, ovšem po šesti tvrdých měsících v posilovně to nakonec nebylo potřeba. 🙂 Strážci Galaxie se nakonec staly obrovským hitem a jedním z největších překvapení loňské letní sezóny. Přispělo k tomu samozřejmě nemálo faktorů, ovšem jedním z těch nejzásadnějších rozhodně byl Chrisův Peter Quill, který představoval jak ideálního charizmatického vůdce celé neortodoxní party, tak i spolehlivého tahouna tohoto akčního vesmírného spektáklu. Rok poté už následovala další významná role v Jurském světě, který stále ještě běží v kinech a určitě si na něj zajděte. Je to extrémně zábavná letní popkornovka, která se mimojiné stane jedním z nejúspěšnějších filmů všech dob. A modří už jistě vědí, kdo na tom má nemalý podíl.

    Takže asi takhle nějak se rodí hvězda. Neúspěch z roku 2009 Chrisovi paradoxně zřejmě spíše pomohl – na hlavní role musel ještě prostě vyzrát, a co si budeme povídat, občas je ten pád na hubu z nebeských výšin také ku prospěchu věci. Pokud bychom teď na konec měli vyzdvihnout jeho hlavní přednosti, tak určitě zmíníme rošťácké charisma, břitký smysl pro humor, nepopiratelný herecký talent, a také i jistou kombinaci spontánnosti a skromnosti, která se jasně projevuje nejen v množství rozhovorů, které teď Chris poskytuje, ale i na samotném filmovém plátně. Do budoucna nám tyto kvality Chris jistě opět předvede například v nadcházející sci-fi romanci Passengers, remaku Sedmi statečných či ve dvojce Strážců Galaxie. No a když nad tím tak nějak erudovaně přemýšlíme, tak i ta představa Chrise jako novodobého Indiana Jonese po jeho posledních obrovských úspěších začíná nabývat značně reálných a jasných kontur. 🙂