Že se filmy ze světa Středozemě natáčí na Novém Zélandě, zemi s působivou krajinou, jejíž krásu nám Peter Jackson tak rád ukazuje při svém pověstném kroužení kamerou okolo putujícího společenstva, ví asi každý. Ovšem jaká práce stojí například za výběrem a tvorbou filmových lokací ví už asi málokdo, a proto se na tuto důležitou a naprosto zásadní práci, za kterou stojí stovky lidí podíváme, a pomůžou nám v tom povedené videodeníky, které se nátačely během samotného natáčení nové hobití trilogie. A začneme v té nejikoničtější lokaci ze všech – Hobitíně. Ten skutečně existuje a nachází se na severním ostrově poblíž města Hamilton u vesnice Matamata. V následujícím videodeníku je pěkně popsáno, co všechno stojí za jeho tvorbou.
Hodně důležitou lokací pro natáčení filmů ze Středozemě je jezero Pukaki, nacházející se poblíž hory Mount Cook, nejvyššího vrcholu Nového Zélandu. Zde se natáčely některé scény z původní trilogie a z prvního Hobita, ale především zde bylo vytvořeno Jezerní Město, kde se odehrává podstatná část dalších dvou dílů. Natačení v okolí jezera bylo velmi obtížné, například dopravu na návrší nad jezerem pro filmový štáb a herce zajišťovalo deset helikoptér. Také se tu poprvé setkali oba hlavní filmové štáby (hobití filmy se natáčely souběžně), což muselo být z pohledu logistiky menší peklo – zajistit totiž v regionu, kde žije okolo čtyř tisíc lidí, vhodné podmínky pro téměř tisícihlavé filmové štáby určitě nebylo snadné, ale záběry a scény z této nádherné lokace za to určitě stály.
Jezero Pukaki s horou Mt. Cook v pozadí.
Dalším příkladem lokace, ve které se natáčely převážně epické scény z obou trilogií (např. let na orlech v Hobitovi 2), je unikátní Fiorlandský Národní park, nacházející se na jihozápadě jížního ostrova. Do tohoto poměrně těžce dostupného parku, v němž můžete obdivovat krásy přírody v podobě fjordů, vodopádů a horských lesů, pořádá helikoptérové výletní lety společnost Heliworks, se kterou měl Peter Jackson kontrakt jak na přepravu štábu, tak i na natáčení scén filmu přímo z helikopéry.
Fjordy fiorlandského národního parku.
Na závěr se ještě podíváme na jednu z nejlepších scén ze druhého Hobita, která měla přímý dopad na zvýšení zájmu o rafting na řece Pelorus. Samozřejmě mám na mysli výbornou trpasličí plavbu v sudech po řece. Natáčení u této řeky, která se nachází na severu jížního ostrova, také nepatřilo k těm snadným. Filmaři museli kvůli členitým břehům řeky postavit obří stometrovou ovladatelnou rampu, na níž byla umístěná kamera, která snímala trpaslíky z první ruky, a i díky ní je tato dynamická scéna tak působivá. Některé další náležitosti ohledně výběru lokací a úskalích natáčení jsou popsány v následujícím videodeníku.
Pro natáčení filmů ze Středozemě asi Peter Jackson nemohl vybrat lepší krajinu, než je ta na Novém Zélandě. Je to krásná a jedinečná krajina, jež se nevyskytuje nikde jinde na světě. Natáčet v ní epické fantasy trilogie je sice nesmírně obtížné, ale jednoznačně se to vyplatí. Pokud bych měl totiž třeba já jmenovat jednu věc, která mě vždy na filmech ze Středozemě fascinovala a je pro mě nejdůležitější a naprosto zásadní, tak mám jasno. Bez unikátních novozélandských lokací, díky kterým Středozem doslova ožila, by Pán Prstenů a Hobit nebyly ani zdaleka tak úspěšné jako jsou dnes.
Zdroj: media.newzealand.com
Nejnovější komentáře